www.amnesty.cz/hnuti
www.amnesty.org/en/
 

Amnesty je dobrovolným, apolitickým a nezávislým hnutím lidí, kteří bojují proti bezpráví i nesvobodě a usilují o dodržování lidských práv po celém světě. Není nám lhostejné porušování lidských práv a chceme se mu postavit. Vedeme kampaně, pořádáme veřejné akce i protesty, vzděláváme, zastáváme se obětí bezpráví a usilujeme o systémové změny na úrovni států i mezinárodního společenství. Práce Amnesty se vždy zakládá na spolehlivém a nezávislém výzkumu.

Amnesty je mezinárodní hnutí. V současné době má 10 milionů členů a sympatizantů ve více než 150 zemích a regionech. Bez podpory a práce tolika lidí by se nám nikdy nemohlo dařit měnit svět k lepšímu. Výsledků dosahujeme i díky autoritě, kterou jsme získali během 60 let naší činnosti. 

Všechny akce, kampaně a výzkumy vycházejí z faktů a nezávislých šetření. Výzkumníci Amnesty se zaměřují na konkretní země a témata, vyšetřují zprávy o porušovaní lidských práv, ověřují informace z velké řady zdrojů a kontaktů. Amnesty často posílá vyšetřovací mise, aby zhodnotily situaci přímo na místě. Dostáváme také informace z různých zdrojů včetně vězňů svědomí, disidentů, obránců lidských práv (a dalších, kteří trpí porušováním lidských práv), právníků, novinářů, diplomatů nebo humanitárních pracovníků. Před každým prohlášením, publikací nebo zprávou pečlivě kontrolujeme, jestli ji máme založenou na ověřených faktech, zda je politicky nestranná a jestli je v souladu s principy Amnesty. Proto jsou výzkumy a zprávy Amnesty pro svou důvěryhodnost uznávány po celém světě.

Psal se rok 1961. Britský právník Peter Benenson se nechtěl smířit s tím, že jsou lidé po celém světě pronásledováni a vězněni jen proto, co si myslí, kým jsou nebo za to, že kritizují své vlády. Sepsal proto článek s názvem Zapomenutí vězni (jeho český překlad zde). Článek, který později vyšel v novinách The Observer vyvolal neuvěřitelnou odezvu. Není bez zajímavosti, že jedním ze šestice zapomenutých vězňů - o kterých článek informoval - byl i pražský arcibiskup Josef Beran, který byl tou dobou pronásledován komunistickým režimem v Československu a který byl zároveň také jedním z prvních propuštěných.

Benensonova výzva k akci, přetištěná v novinách po celém světě, vyvolala myšlenku, že se lidé mohou spojit v solidaritě za spravedlnost, svobodu a základní lidská práva. Tato inspirativní chvíle nezrodila pouze největší lidskoprávní hnutí naší planety, ale také odstartovala mimořádnou změnu světa.

Před rokem 1989 nesmělo mít hnutí Amnesty pobočku v Československu, přesto se od svého založení až do pádu komunistického režimu angažovalo skrze mezinárodní akce a výzvy ve prospěch více než čtyř set nespravedlivě vězněných a pronásledovaných občanů Československa. Mezi lidmi za které Amnesty bojovala jsou jména jako Jiřina Šiklová, Václav Benda, Ivan Martin Jirous, Petr Uhl, Pavel Landovský, Anna Šabatová, Václav Malý, Eva Kantůrková, Dana Němcová nebo Václav Havel. V 80. letech například přicházelo do Československa až 30 000 poštovních zásilek ročně od sympatizantů Amnesty na pomoc nespravedlivě pronásledovaným. Zástupci Amnesty také jezdili jako pozorovatelé na soudní procesy s politickými vězni. Byli však často vykázáni z jednacích síní a sledováni i šikanováni tajnou policií.


 

 

STORIES BY JARYJ 
JARYJ REDMAN CERVENKA 




jaryjredmanmusic