Svoboda , Puberta a Rock ´n´Roll ...

Čtrnáctýho dubna 1986 jsem vstal jako obvykle v 8:30 a zatopil v koupelnovým , prehistorickým kotli , co pamatoval snad prarodiče mojí babičky ,,, ale dojem z toho , že si začínám uvědomovat stále silněji svůj vlastní pot mi dal tak nějak sílu k tomu rozdělat oheň a neposrat se z toho ... O chvíli dýl už vycházím ze dveří , přímo hlavním vchodem a mastím si to do mlíčňáku - byla to moc fajnová jídelna v centru města , kde se scházeli lidi z různejch zájmovejch skupin a odlišnejch společenskejch vrstev ... V rohu No: 1 + 2 - komunity důchodců , meditujících nad meltou a rohlíkem něco málo přes půl dne , pak stoly ve středu místnosti obsazený tradičně chlápkama v monterkách s těma nejsilnějšíma kecama a pivem u držky ... U pultíků při zdech pak postávají mladý a pestře vymalovaný holčičky , který po škole plánujou vycházky s ještě mladšíma hošíkama ...

Spicha míváme v sobotu často v jedenáct  , ale dneska to vypadalo , že v jedenáct si tady naplánovalo sraz celý naše maloměsto - fakt tu bylo celkem dusno , venku dubnovej déšť a nesmělý slunce hlásajíce nastupující invazi jara ... - uvnitř pak sucho , teplota něco kolem třiceti stupňů , bez deště ... Sedíme tu všichni tři jako už po několikáté nad rozlitým kakaem ... Sedím tu já vlastním jménem Jaromír Koudelka , momentálně student strojnítechnické školy , matoucí své okolí i sama sebe svou přezdívkou Jar ... Po mé levici pak gymnazista Milan Klátil , slyšící na pseudonym Cron a také do třetice budoucí zemědělský krávolog Tadoslav Tyrl , jinak také Mantas ...

" Sleduj lidi z Otesánkovo bandy ... Jsou všichni na svejch místech , tuším , že se tu připravuje dost hustá akce ... Atentát na vedoucího mlíčňáku , nebo tak něco " - zahájil posezení Cron - " jo zdá se mi , že ve vzduchu cítím krev , dopijem kakao a radši se zbalíme " - odvětil Mantas - dle mýho se tady odehraje maximálně turnaj v pexesu , dívej na tu babku v zeleným šátku - začala vykládat na stůl , jest-li se nepletu bude to večerníčkovo kvarteto - nebudou to mít asi dneska jednoduchý ... Myslím protihráče samozřejmě " ...  Otesánkova skupina , byla rozsáhlá rodina důchodců , která dost výrazným způsobem ovlivňovala chod věcí veřejných ve městě a svoje lidi měla rozmístěný po všech strategickejch bodech včetně náměstí , nádraží a fotbalovýho stadionu...

Těch starejch lidí jsme si všímali dost často , vážili jsme si jich pro jejich vyzařující rozvahu , zkušenost , moudrost - tedy vlastnosti , který měly často vyrytý v obličejích se spoustou vrásek  ... A to snad právě v nás probouzelo imaginace na jejich účet , které  zčistajasna končili hypotetickým výbuchem nálože umístěné v odpadkovém koši ---  " Kurva lidi bacha !!! Je tam bomba "  zvolal jsem " postřeleně " ... A v tu chvíli jsme se vyřítili ven z mlíčňáku a rozbíháme se pak na všechny světový strany a vrháme se všichni tři parakotoulem k zemi ... Zatím co  kolem nás proudí zamyšlená , pohoršená , šedivá masa socialistických postav a iček ... Kteří zdá se , naše hry nechápou ... Ale proč by také měli , že...


Druhej ročník na strojní škole byl k mému , řekl bych pozitivnímu pocitu spokojenosti ze studia přiřazen pocit stále větší bezradnosti a ohrožení v podobě týdenního opakovaného pracovního pobytu v dílenských katakombách , ... Ne snad ani tak proto , že by mi fyzická práce nějak zásadně vadila , ale byl jsem stále více bezradnej z faktu , že se tady nastartovala má velká cesta do prdele která se jmenuje " fabrika " ...moje zájmy se začínaly  motat v okruhu : hudba , kreslení a sociální analýzy ve spojení s rozjímáním o matce přírodě ... Byla to , ale podivná doba , kdy si se třema trojkama v devítce a antikomunistickými rodiči neměl zrovna pestrou nabídku vzdělání - je mi sice jasný , že největší částí jsem k tomuhle pocitu vykolejení přispěl sám , protože mi bylo vlastně úplně jedno kam vlezu - chtěl jsem mít snad relativně slušnou práci s vyhlídkou na přidělení bytu , což v dobách temna bývalo zvykem ...
" Koudelko , pojď na moment do kanceláře , máme s tebe něco vyřešit " ---- ozval se československo zmatený hlas hlavního mistra - " Tak tady soudruh učitel horký se opýtává na tvůj přístup k práci a já říkám , že jevíš se nám tak nějak všelijak , tak nějak divně a určitě málo angažovaně " ... ---- " No zkrátka makat se mu nechce , hlavně že je vyholenej jak nějakej pankáčovec - co ty na to Koudelko " ??? - nabádá mě k odpovědi můj třídní , inteligentní , ale totalitním systémem svázaná figurka ... ---- " Já bych neřekl , že bych dělal míň než ostatní , ale třeba se u toho nedovedu neustále tak přiblble usmívat a někomu to může vadit "...

" Hele nebuď arogantní , nebo ti navrhnu z fleku dvojku z chování ,... Myslíme si tady všichni , že bys měl prostě ukázat angažovanost , být více pro kolektiv , práci , společnost ... A ne dělat to co děláš ty - neustále provokovat nebo iniciovat různý vzpoury... Tak  třeba ten tvůj pankáčskej vzhled , to neustálý pouštění německýho rádia na pracovišti nebo diskuse o systému ... Na to se vyser s tím nikam nedojdeš ... " zkrátka pořádně makat a sem tam přinést nějakou politickou aktualitku jako ostatní "

Hned po práci jdu k Zuzaně domů , učí se na kadeřnici a je to jedna z mejch zpovědních vrb a celkem pěkná buchta ... " čauky jare , tipuju , že chceš ostříhat , nepletu-li se ... --- " hmmm , asi jo " --- odvětím --- " no a jak  by to mělo asi vypadat ??? " --- " no nejdřív asi klasiku , pak trochu ze zadu a na konec normálně ... Na havla " --- " vidím , že máš podivně blbou  náladu , když se chováš takhle přidrzle  , ... Co se děje ... V práci to nebylo good ???" ---" ale to nic , asi jsem snědl nějakou infikovanou kubánskou konzervu a teď melu tyhle voloviny a nejde to stlumit ... Hele suzan , řekni mi proč zrovna my máme tu smůlu , že jsme se nenarodili o takovejch 10 , 15 kilometrů dál směrem na západ ... Nemyslíš , že by spousta věcí v našem životě mohla bejt jednodušší ???" --- " hmmm, asi určitě , ale ber to třebya z tý lepší stránky , existujou místa kde je lidem ještě o dost hůř , nemaj co do pusy a ke všemu po nich třeba ještě střílej " ...  --- " Suzano , co děláš večer ??? , v kině bude možná , že zajímavej kousek ..." --- " no v plánu nic nemám , kromě toho , že jsem chtěla zajít za lindou a ukázat jí ty nový kozačky od táty "--- "

... Jo jo  tvůj tatík měl tenkrát šťastnou nohu , když v sedmdesátým šestým zdrhnul ,... Strašně rád bych chtěl jet do států , hlavně do kanady ... Ale děsím se toho , že  pokud tady zůstanu , těžko uvidím ze světa něco jinýho než bulharsko , rumunsko a s vodřenou prdelí možná jugoslávii ..." --- zajela mi holicím strojkem na krk  a druhou rukou se mi dotkla ramene  a já cítil příjemný mrazení v zádech --- " a co podniknem po kině  ??? ", zeptala se --- " ale chtěl jsem zajít do zkušebny , Cron z Hantasem testujou hanse , toho novýho basáka a já bych s nim rád pokecal no a samozřejmě i zahrál  si" --- podívala se mi do očí tak divně ... Tak divně a smutně zároveň , jako by čekala , že po filmu může být ještě nějaký další představení ...

Kino stálo za hovno ... Argentinskej film o tom co by se stalo , kdyby buenos aires navštívil bolívijskej předseda odborovýho svazu ... Fakticky vzrušující ... Odcházíme v polovině , v bufetu na rohu kupujem lahev bílýho a krabičku doutníků a vzápětí míříme do starýho divadla , kde si hrajem na muzikanty ... Cestou potkáváme lindu a markétu ...--- " ahoj holky , jak se vede ??? ... Lindo  " spouštím argumentačně přátelskou debatu ..." nechcete jít s náma na zkoušku a spojit tak příjemný s užitečným ???" --- " příjemný to , že mi zahrajete třeba madonnu a užitečný ??? , tak to nevím ...  "---začala dumat linda--- "  no bude tam přeci i mantásek , tvoje platonická láska ... A to by mohlo být pak tím užitečným ..." dodala zuzana ...

Chlast , i když ho na sedm  mladejch puberťáků nebylo nějak příliš , ... Udělal svou práci dobře ... Stáhli jsme se ke cronovi , kterej míval často prázdnej kvartýr , kde se to vopravdu nepokazilo ... --- bylo mi dobře , ... Zuzana mi seděla na klíně ... V kazeťáku to rozjížděli motörhead a i po tom vyčerpávajívím dni jsem vnímal  povědomý a  vzestupný pnutí v kalhotech ... Akorát jsem tak nějak nevěděl co a kam s tím ... Rejdili jsme si se suzan navzájem jazykama v ústních dutinách a dotyky nás snad oba spalovaly jak rovníkový slunce ... Párkrát jsme se už takhle  provokovali  , ale zdálo se mi , že dneska je v tom přece jen zase o něco víc ...a navíc ona tak voněla... Tak jako čerstvě uvařená melta s cukrem a mlíkem ...  Vyhrnul jsem jí sukni do pasu aby si na mě mohla sednout a ona se mi úžasně třela o kalhoty  ... Začínaly jsme oba stále víc prosazovat takový ty zvláštní krouživě přítlakový pohyby ...--- sakra --- asi by jsme na sobě neměli mít ty hadry...

" --- Když je dnes -  člověku -  dvacet --- chce se mu - hnusem - zvracet --- Ale těm co je - čtyřicet --- je toho vyblít ještě více --- " ... Teda dvacet mi bude až za tři roky ... Ale zvracel bych opravdu velmi často ... Plastici tomu přišli na kloub a právě pro to asi nemůžou hrát a jsou pro komouše tak nepřijatelný ... Nepřijatelný věci , ale já miluju...  Nejčastěji bych blil takhle po ránu , kolem pátý , když musím vstát a pak běžet na autobus a na praxi do dílen , kde nám stále vtloukaj do hlavy jak odpovědně by se měla chovat zdravá a silná dělnická třída ... Nejde mi to , ale - myslet na šroubováky  , pilníky a kladívka , když mám hlavu plnou holek , muziky a navíc starosti s tím co budeme zase vařit s klukama o víkendu na chalupě , kam opět brzy , jako poslední dobou velmi pravidelně nabruslíme ...

" Tak co Koudelka , zase s deskama a .... No to snad nééé... !!! ... S náušnicema ... Nezdá se ti , že už to dost přeháníš ??? ... Na co si to tady kurva pořád hraješ ??? --- uvítal mě ještě před vchodem do šaten hlídkující mladej mistr ---  " nevím co bych jako měl přehánět ... A že se zrovna vám nezdají kroužky v uchu není můj problém , vy to nosit nemusíte ..." --- " neser se koudelko ... Ukaž radši co to máš za desky ... Ňáký cizí skupiny určitě , co ???... Tak tohle teda ne !!!... Ty zmalovaný a uřvaný kissáci... Fašismus mi tady šířit nebudeš , to ne... Dej to sem a vyzvedneš si to na konci roku !!!"

" Už jste si je někdy poslech ...??? ... Možná by vás jejich hudba překvapila ... Stejně jako ten nesmysl s fašismem na jejich úkor - je to prostě show , pyrotechnika , rock ´n ´roll ... Tu desku vám nedám , není moje a stála dost na to , aby ležela někde v šuplíku ... Jasný ??? ... --- " tak to si vypiješ ... Volám do školy soudruha ředitele a uvidíš ty zmrde !!! ... --- " sám si zmrd ty chudáku " --- " co že si říkal ??? " - napřáhnul na mě ruku a chystal se jí použít ... Nečekal jsem moc dlouho - chytil jsem ho pod krkem a šlehnul s ním na plechový dveře vo který mu palice pěkně zazvonila ... Bylo znát , že je dost překvapenej , ale i když to byl už celkem chlápek a měl i slušivýho kníra ... Tak nejvíc svalů mu hrálo kolem tý jeho hnusný držky ...--- rychle si upravil kravatu a vzápětí zmizel --- nikdo nás neviděl a to my hrálo do karet ... Otáčím se ke katakombám zády a k zastávce autobusu čelem a pro zbytek dne si u doktorky beru náhradní volno ...    

Incidenty jako byl ten poslední mě víc a víc utvrzovaly v přesvědčení , že bych z týhle podivný země velmi rychle zdrhnul ... Je to v podstatě strašně smutný a zoufalý , opustit všechny ty blízký a milý lidi , rodinu , zkušebnu , zuzanu ... Ale nebyl bych první a jest-li se tady něco zásadního nestane , tak rozhodně ne poslední ... --- všude kde se objevíš ti dávaj setsakramentsky sežrat , že nejsi ten kdo se chová , tváří a obléká dle předpisu ... Na to se tady hraje ... Tvářit se spokojeně , leštit komoušům kliky aby tě náhodou někdo a někdy třeba  nepotopil ...aby někdo a někdy pomohl tvým dětem na školu ... Aby někdo a někdy zařídil , že se dostaneš na 14 dní do jugoslávie ...  A když jseš prostě svůj tak máš smůlu ... Osobní svoboda a svobodomyslnost tady asi nikoho nezajímá a vlastně snad i pohoršuje ty všechny spořádaný , nekomplikovaný a mrtvý lidi bez ksichtů , kterejch je všude jak nasráno ...


Přišel listopad , skvělej měsíc plnej ostrýho , rychlýho větru , žlutočervenýho listí a melancholickejch nálad ... V pátek těchto dní je moudré zabalit naše studia o nějakou tu hodinu dřív ... Naplnit bágly párkama s fazolí , doutníčkama a lahví rumu , která nám vystačila parádně na tři dni ... No a pak už zbývá jen stihnout motorák ve 13 25 , což býval zvláště pro crona neřešitelný problém ... Pro mě a mantase pak velmi stresující situace ... Když jsme se pak , ale na minutu přesně ,  usadili mezi umaštěný dělňasy , voňavý studentky a různě zapáchající i tvářící se občany důchodovýho věku , bylo nám stejně hrozně fajn ... Jedem do lesa , jedem do míst kam moc lidských nohou ještě nevkročilo a jsme rozhodnuti si ty dva dni opravdu užít ...

Krajina nás jako obvykle přivítala svou zeširoka otevřenou náručí , plnou vůně trávy a pozvolna tlejícího listí ,... Zaplavuje nás opět svou nekonečností a léčivým tichem , který bylo tak potřebný pro naše mladý a neklidný myšlenky ... Máme z toho všeho kolem takovou radost , že si hned zapalujem doutníček , společnej , rituální a tenhle víkend asi ne poslední ...---...pár základních záležitostí jako nanosit vodu , zatopit , dolejt petrolejový lampy a připravit pelechy na noc máme hotový ještě do setmění a pak už nám nebrání nic v tom příjemně posedět , pokomunikovat  , pozpívat ... A vůbec ... Dělat činnosti ke kterejm ve městě nemáme zrovna často příležitost ...    Hovory se v těchhle chvilkách prolínaly  muzikou , holkama , přes školu , nesvobodu a přátelství zpátky k muzice a holkám ... Byli jsme v těch dobách tak nějak fanaticky přesvědčený , že musí bejt strašně fajn mít nějaký ženy , stálice , který by sem s náma jezdili , vařili nám a pak taky třeba dělali s náma i sex ... Ale to jsme snad ani nevěděli do čeho se to vlastně řítíme ... Takovýhle " mladý manželský vztahy nedopadaly nikdy moc dobře "...

Hele manty , tak co ta tvoje cikánečka z hračkárny ... Už jsi jí viděl alespoň do půl těla ??? " začal hovor cron , který mu nešly dlouho do hlavy neustálé návštěvy mantase v hračkárně , dokud tam nešel s ním a neuviděl  dianu , romku , která patřila k těm inteligentním a přizpůsobivým a my jí měli fakt rádi ... --- ... " neblněte , to nejde tak rychle a má strašně málo volnýho času , je furt v práci a navíc se stará o svý mladší sestry ... Snažím se dostat ji někam ven , ale vždycky to zkončí tak , že slíbí a ve finále má nějakou chritativní nebo obdobnou činnost ..." --- " ale musím říct , že ti opravdu závidím , já , a myslím , že zrovna tak i jar , ... " odvětil cron ... "... "  no jistě , je fakticky dobrá a nehty zaražený v zádech to umí jenom jižanky , mulatky a možná mexičanky  " ... Vyhrkl jsem jako kdybych věděl o čem mluvím a zároveň si posteskl , že nežiju v multikulturním světě ... --- " jo přesně to a možná i něco navíc jako brácha kontrolující ti nožem pevnost krční tepny nebo děda vexlující před obchodním centrem ..."  --- smáli jsme se najednou jak idioti a i když jsme to mysleli jistě ironicky ... Čekala nás bez tak  mantasova vysvětlivka ...--- " hele , ... Ona je z celkem normální rodiny . Její táta pingluje v lázeňáku a ségry choděj do normální školy ... Mamku má na invalidním vozejku a ona jako nejstarší převzala všechny její funkce ... Praní , vaření a tak ... Dost ji obdivuju , protože mám za to , že spousta bílejch holek by tohle nezvládla ..." !!!

" Ne nic ve zlým , manty ... , to byla sranda , víš že tě rádi popíchnem ..." --- " ale jo ... Já vím  ... Nic se neděje ,... Mě je stejně fuk co si kdo o tom myslí ... Seru na ty blbce co melou neustále o jejich špíně a hlouposti ... , komouši nás moc pěkně naučili nenávidět všechno jiný a neznámý ... , chce se mi fakticky brečet ... , nebo spíš křičet ...!!!... - tohle je fakt pánové velkej průser ... Je samozřejmý , že s cikánama je spousta problémů , jako třeba , že si sem tam zatopí parketama a sem tam někomu bez příčiny rozkopnou držku ...  Ale na druhý straně je spousta bílejch , který stojej taky za pěkný hovno ..." --- " musel jsem reagovat a pustil se  do diskuze ---" ... Chlapi , mě fascinuje jejich temperament ... Oni by měli víc dělat muziku / myslím teď naše vrstevníky - pustit se do soulu , rapu /... Nebo třeba atletiku ... Zkrátka vrhnout se do oblastí ve kterejch  v americe dominujou černoši a sklízí za to spravedlivý uznání ..., naši černý na to maj skvělou genetickou výbavu , ale nejsem si jistej co by je k tomu rozhoupalo ..???
" ... Nemaj šanci ..."  zahřímal cron , kterej si v mžiku zapálil kromě doutníku i svý vlasy ..." jediný v čem je tenhle kurdistán podporuje je to , že jim dává donekonečna nový byty , ale základ je snad v tom , naučit je pořádně česky a dohlídnout na jejich vzdělání ... Protože tam to všechno začíná ... Bohužel nezískají návyky jako třeba chodit pravidelně do školy a už se to s nima veze celej život ...taky myslím , že na to mají ... Už jenom když vidím jak proti nám čas od času hrajou na bayernu / hřiště poblíž autorova rodiště , kde jsme pro potěchu obyvatel okolních domů hráli často fotbálek a zdi domů nám sloužily jako brány ..."  --- " jasný ... Ta konfrontace evropskýho a jižanskýho způsobu hry je úžasná ..." ..." a šanci  dělat  hudbu nebo sport na určitý úrovni máš vopravdu snad jenom pokud vyjdeš z normální školy ...
Zdá se mi ..."

A i když jsme to už skoro měli  hotový ... Tak tu romskou otázku jsme už nevyřešili ... Pro tentokráte ne ... Ten večer jsme  zase chtěli o něco více dělat kraviny ,  smát se  a poslouchat muziku - k těmto činnostem jsme tady na chalupě uprostřed lesa měli opravdu vynikající podmínky ... Moc vydařenej večer napadlo mě , jako už poněkolikátý , když jsme byli my tři spolu ... A k tomu mantasovo postpůlnoční  zvolání ...- " vážení přátelé , poslední jízda ... Poslední jízda ... Dejte páčky labutí pomalu dolů ... A my po dvou kofolách z rumem pak svorně blili z okna ven ...

Je devátýho ledna 1987 , 15:44  a já jsem dneska od rána docela dost neklidný a jakoby uzavřený do sebe ...  Čekám na telefon od suzany... Před dvěma týdny odletěla  do států za tátou a já abych si neuhryzal rty nervozitou  tak uklízím svůj pokoj a trochu cvičím s jednoručkama ... No trochu ... Vlastně cvičím jako kretén , protože fyzická zátěž má pro mý tělo a mysl obdivuhodně sklidňující účinky ... ---  jaromíre ,  máš telefon ... Asi Zuzana ..." --- hlásí mi jakoby mimochodem culící se mamina , která ví , že na to čekám jako na smilování ..." --- " ahoj zuzano " --- "ahoj jare ,...já  jsem úplně hotová , to se nedá popsat ... Nedáme si někde dvojku vína ??? " ...  Klusám do kafáče kam dobíhám s vyplazeným jazykem asi za tři a půl minuty ..." haa!!! , ona tady neni!!! ??? ... Já magor !!! ... V tom zmatku jsem si neuvědomil , že jsem ji před tím , než se sejdeme,  měl vyzvednout u ní doma ... --- " ahoj jarku , kde jsi byl tak dlouho ??? " přivítala mě ... " prosím tě radši se neptej , odvětil jsem a kousl jí při tom do ucha ...  " Tak si sedni a poslouchej ... - když začala vyprávět , uvědomil jsem si že hltám snad ještě víc než před tím  její nádherný oči ,úsměv ,  štíhlou šíji a dokonalý pohyby celýho těla ...stejně tak jako neuvěřitelný story z pobytu v Americe ...

Trvalo to zhruba tři hodiny , než mi alespoň  v náznacích přiblížila tu fascinující , svobodou pulsující , barevnou , tančící , pohodu vyzařující a před námi asi o 125 let kráčící zemi a mě se chtělo vzít jí ještě ten večer za ruku a emigrovat s ní zpátky odkud právě přijela... --- " jare , víš z čeho jsem byla absolutně vyvalená ...??? - z toho jaká spousta lidí se tam úplně normálně výstředně chová a oblíká ... U nás je to skoro na kriminál , jak víš  ... Ale tam tetování , piercing , náušnice , ... Pankeři , hipíci - to jsou tam veřejně tolerovaný komunity a mnohdy i třeba šéfové firem , manažeři , prodavačky , učitelé  nebo prostě dospělý lidi ... Jsou tak nepopsatelně odlišný od našich obvyklejch dospělejch  ... To je neskutečný ...--- " táta mě sice vždycky trochu zarazil v mým úžasu nad tou spoustou výstřednosti a svobody vůbec ... A upozornil na jednu možná zásadní věc , ... K terá  tomu všemu dává jedinečnej smysl ... " --- " kte-er-ou zuzano , kte-er-ou " ??? --- zahýkal jsem  vyschlým krkem jak osel ... --- " úsměv ... Oni se tam všichni na sebe stále usmívají a jsou k sobě ohleduplný ... A ty ve  spojení se vším tím ostatním vnímáš jak to vlastně je ... Ten úsměv totiž vychází ze svobodný mysli a duše a to je věc která je na demokracii úchvatná a nepopsatelná zároveň ... "

" Máš určitě pravdu ... Já sám si často uvědomuju , že úsměvem lidi  ,  ať už vypadáš jak chceš / - úplně normálně odrovnáš - ty slabomyslnější přinejmenším nasereš  a ty hloubavější naťukneš k tomu , aby se ptali ... Proč se vlastně ten trouba směje , vždyť není čemu ..." --- " jasně , to je úžasný , úsměv na jedný straně jako lék a na druhý jako zbraň ... Zbraň proti socialistický šedi ... " --- " ale nevím jest-li ti mám vůbec popisovat obchody s hudbou ... Obávám se , že se tam budeš chtít velmi rychle odstěhovat ...--- " neboj , to už chci dávno , ale čekám až bude lepší konstelace a taky někdo , kdo do toho vážně půjde ... Zatím nechci jít sám ,,, " --- " představ si potraviny v prioru a místo jídla dosaď desky , kazety a na zbylou plochu pro ovoce a zeleninu dej pak hudební , komiksový a lifestylový magazíny ...fakt jsem nevěděla kudy kam a i když jsem nerozuměla tý spoustě různejch žánrů , byla jsem ohromená .... " ... A když posléze jako mimochodem vytáhla z kufru  pár desek mezi kterejma jsem viděl The Cure , Metallicu a Sade  ... Měl jsem pro zbytek dne úplně, a upřímně  vymalováno ...

Ukázka ze sebraných spisů Jaryje Redmana / Puberta , Svoboda a Rock ´n ´Roll / 2004
 

STORIES BY JARYJ 
JARYJ REDMAN CERVENKA