Wolfgang Amadeus Mozart, jméno podle křestního záznamu Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart (27. ledna 1756, Salzburg5. prosince 1791, Vídeň[1]) byl klasicistní hudební skladatel a klavírní virtuos; geniální hudebník, který za svého života vytvořil 626 děl světského i duchovního charakteru – opery, symfonie, koncerty, komorní hudbu, mšechorály.

Ve svém dětství koncertoval po celé Evropě. Poté, co opustil pozici dvorního skladatele v Salzburgu, nenalezl již přes svou proslulost stálé placené místo pro zajištění existence své rodiny. Nechtěl sloužit jako lokaj aristokratické společnosti a přál si zůstat svobodným umělcem. Mezi jeho nejproslulejší díla se řadí opery Figarova svatba a Don Giovanni a jeho poslední monumentální, i když nedokončený opus, zádušní mše .
 

Narodil se 27. ledna 1756 v Salzburgu jako nejmladší ze sedmi dětí LeopoldaAnny Marie Mozartových. Ze všech sedmi sourozenců se však dospělosti dožili jen Wolfgang a jeho o čtyři a půl roku starší sestra Maria Anna, přezdívaná Nannerl.

Rodiče mu dali následující křestní jména: Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus.

  • Jméno Joannes Chrysostomus (= sv. Jan Zlatoústý), „chrysos“ je řecky „zlato“, „stoma“ jsou ústa;
  • jméno Wolfgangus (německy Wolfgang zdědil po dědovi z matčiny strany, který se jmenoval Wolfgang Nikolaus Pertl);
  • jméno Theophilus (německy Gottlieb) dostal při křtu po kmotrovi, který se jmenoval Johann Theophilius Pergmayr.

Theophilius/Theofilus, také Gottlieb či Amadeus jsou překlady téhož jména, které v češtině známe jako Bohumil. Není doloženo, že by Mozart sám kdy používal své nyní běžné druhé (v původním pořadí ovšem čtvrté) křestní jméno ve formě Amadeus. Původní jména Wolfgangus a Theophilus si sám upravil na Wolfgang Amadé a tak se i podepisoval. Během cest po Itálii se nazýval Wolfgango Amadeo. Jako Amadeus se sám označil jen v žertu ve třech dopisech.[2]

V dětství cestoval s celou rodinou na dlouhých hudebních turné po metropolích celé Evropy. Při tehdy tři roky trvajícím turné po západní Evropě navštívili severní Německo, Nizozemí, Paříž, dále Londýn, Haag a znovu Paříž, jižní Francii a Švýcarsko. Jeden koncert odehrál i v Bratislavě. V Anglii se seznámil s Johannem Christianem Bachem, který mu pomáhal dále se zdokonalovat ve hře na klavír, a poznal z blízka prostředí italské opery. Wolfgang (rodiče jej nazývali Wolferl, v překladu „vlček“) a jeho sestra Nannerl byli na turné představováni jako zázračné děti.

 
Mozartova sestra Maria Anna jako mladé děvče

Později podnikl, tentokrát už pouze se svým otcem, studijní cesty po Itálii. Pomocí otcových známostí získával od šlechtických příznivců objednávky na nové opery. V Itálii poznal italský hudební styl, jež byl tehdy uznáván za jediný a dokonalý, a zkomponoval dvě typicky italské opery: Mithridates, král pontský (Mitridate, re di Ponto) a Lucio Silla; dále serenádu Ascanius v Albě (Ascanio in Alba). Během italské cesty se zhoršil jeho vztah k otci. Po návratu z Itálie navštívil Vídeň a Mnichov, kde se konala premiéra jeho opery Zahradnice z lásky (La finta giardiniera).

 
Leopold, Nannerl a malý Mozart při koncertu v Paříži, akvarel z roku 1763

Mozart se vyznačoval fenomenálními schopnostmi od svého útlého dětství. Skládal již v pěti letech. Hrál na klavír a na housle. Spolu s otcem a sestrou koncertoval a předváděl svá raná díla před evropskou šlechtou. V 17 letech byl zaměstnán jako dvorní skladatel v Salzburgu, sídelním městě Salzburského arcibiskupství. Stal se však brzy nesoustředěným a hledal lepší místo.
 

Skladatelská dráha

Svou první skladbu složil ve svých 5 letech. Nějakou dobu strávil Mozart v rodném Salzburgu, ale brzy byl propuštěn z arcibiskupské služby a odjel na podzim roku 1777 s matkou na další turné po Evropě. Projel několik německých metropolí, a když se mu nepodařilo získat místo v Mannheimu, tehdejším hudebním centru, odcestoval i se svou matkou do Paříže. Mozartova matka Anna Maria se však v Paříži nakazila tyfoidní horečkou a za čtrnáct dní zemřela.

 
Mozart v roce 1777

Do Salzburgu se Mozart vrátil v lednu 1779 na místo varhaníka. Během dvou let působení v Salzburgu zkomponoval kromě obvyklých skladeb souvisejících se službou u dvora také několik oper pro kočovné divadelní společnosti a divadlo v Mnichově. Mozart život v Salzburgu špatně snášel. Jako poddaný suverénního vládce Salzburského arcibiskupství (Fürsterzbistum Salzburg) usiloval o propuštění ze služby. Této žádosti však arcibiskup Hieronymus von Colloredo nevyhověl, takže do Vídně Mozart uprchl ilegálně.

 
Leopold Mozart se svými dětmi Wolfgangem a Marií Annou, na zdi portrét zemřelé manželky a matky Anny Marie Mozartové. Obraz od Johanna Nepomuka della Croce, kolem 1780

Během návštěvy Vídně v roce 1781 opustil Mozart o své vůli pozici dvorního skladatele v Salzburgu, což vedlo k téměř definitivní roztržce s otcem Leopoldem. Rozhodl se zůstat v hlavním městě, kde se rychle proslavil. Mozart obvykle pracoval dlouho a tvrdě, dokázal skladby dokončit závratnou rychlostí s blížící se dobou termínu. Během následujících roků ve Vídni složil velký počet symfonií, koncerty pro různé sólové nástroje (především pro klavír a housle), mše a několik oper.

Ve Vídni se Mozart zapojil do pokrokářských kruhů. Jeho tvorba byla součástí tehdejších pokusů o vytvoření původní německé opery, včetně zpěvu v jazyku země, tedy němčině. Německá opera měla nahradit italské umění, považované za elitářské. Tak vznikla zpěvohra Zaide a dnes velmi oceňovaná opera Únos ze serailu (Die Entführung aus dem Serail).

 

 

jaryjredmanmusic